Prof. Radomil Eliška (1931, Podbořany) je absolventem JAMU v Brně, kde studoval dirigování u prof. Břetislava Bakaly. Jeho dalšími pedagogy byli prof. František Stupka, Bohumír Liška a Josef Veselka. Po působení v orchestru Armádního uměleckého souboru a orchestru Mladých symfoniků působil v letech 1969–1990 jako hlavní dirigent Karlovarského symfonického orchestru, který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na Pražském jaru, podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do Španělska a Německa) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru (1991–1996). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů. Radomil Eliška hostuje u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích a v Japonsku. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení. Od roku 1978 vyučuje na AMU v Praze, kde byl v roce 1986 jmenován docentem a roku 1996 profesorem dirigování. Od roku 2001 je předsedou Společnosti A. Dvořáka.