Narodil se 24.11.1956 v Praze, kde v roce 1980 absolvoval Právnickou fakultu UK. V letech 1980–1983 pracoval jako odborný referent ve společnosti Transgas, následně působil jako notář. V roce 1990 poradce místopředsedy federální vlády pro lidská práva, restituce a vztahy mezi státem a církvemi. Později až do roku 1992 ředitel legislativní sekce v Úřadu vlády ČR, poté do roku 1996 náměstek ministra spravedlnosti ČR. od ledna 1997 pověřen dočasným řízením Legislativní rady české vlády, kde od roku 1992 působí jako místopředseda. Od července 1996 náměstek ministra zahraničních věcí pro otázky spojené se vstupem ČR do EU.

2.1.1998 – 23.7.1998 ministrem vnitra vlády ČR, současně šéfem delegace, která vedla vyjednávání s představiteli EU o podmínkách přijetí ČR do Evropské unie. Od 23.7.1998 do 20.6.2002 předseda petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Od roku 1996 člen vědecké rady Právnické fakulty UK a Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Praha. Od roku 1997 místopředseda Evropské komise demokracie prostřednictvím práva (od r. 1994 člen). Od ledna 2001 předseda Výboru pro jednací řád a imunity Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Od listopadu 1995 člen KDU-ČSL. Dne 28. 1. 2001 zvolen lídrem Čtyřkoalice, následně dne 31. 1. 2001 rezignoval na funkci 1. místopředsedy KDU-ČSL, 31. 3. 2001 rezignoval na funkci lídra Čtyřkoalice. Dne 26. 5. 2001 zvolen za předsedu KDU-ČSL. V této funkci působil do 8. 11. 2003, kdy byl zvolen místopřededou KDU-ČSL.

Dne 15. 7. 2002 byl jmenován místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí České republiky. Funkci místopředsedy vlády zastával do 4. 8. 2004, kdy se stal ministrem zahraničních věcí ve vládě premiéra Grosse. Od 25. 4. 2005 působí jako ministr zahraničních věcí ve vládě premiéra Paroubka.

Je spoluautorem knihy  ČR Komentáře k Ústavě České republiky a učebnice ústavního práva na PF UK a autorem knihy Zákon o mimosoudních rehabilitacích v otázkách a odpovědích. Publikoval řadu odborných studií z oblasti legislativy. Je ženatý, má čtyři syny.