Filozof. fak. UK 1968–1973 (historie-čeština), tajné studium teologie 1980–1989. Zaměstnán ve Svazu protifašistických bojovníků, zodpovědný za historicko-dokumentační komise (1974–1990), poté v Historickém ústavu Armády ČR, historik 2. odboje (1990–1994). Od 1995 pracuje v České křesť. akademii, 2. viceprezident, zodpovědný za historické výzkumné projekty – v současnosti Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. stol. Publikace (mj.): Duchovní v koncentračních táborech. In: Češi v nacistických koncentračních táborech, káznicích a věznicích. Sborník z věd. konference. Praha 1996, s. 56–63. Židovští vojenští duchovní a židovská otázka v čs. vojsku na západě v letech 1939–1945. Příběh Alexandra Krause a JUDr. Hanuše Rebenwurzela-Rezka. In: Postavení a osudy židovského obyv. v Čechách a na Moravě v letech 1939–1945. Sborník studií. Praha 1998, s. 162–220. Katolická církev v českých zemích v čase dvou totalit. In: České církevní dějiny ve druhé polovině 20. století. Brno 2000, s. 78–115. Hesla pro Lexikon für Theologie und Kirche, sv. 10. Herder/Freiburg im Breisgau 2001 – Tomášek František (s. 103), Tschechische Republik (s. 277–279) a Tschechoslowakei (s. 279–283). Příspěvek Die Rolle der Kirchen im Protektorat pro Collegium Carolinum, München 2007 (v rukopise).

Nar. 1940, abs. PF UK, doktorát 1967 (mezinárodní právo), stud. afrikanistiku. Jako věřící nesměl až do r. 1989 vyučovat. Zam. jako hospodářský právník, činnost v ČCE. Od r. 1980 tajně působil v dominikánském řádě (stud. teologii, učil círk. právo). 1991 kněžské svěcení. 1990–1993 v duch. správě u sv. Jiljí v Praze. Vyuč. círk. právo na PF UK, od docentury 1993 na plný úvazek.

Napsal: Synagoga a církve kdysi a dnes 1994, Konfesní právo a církevní právo 1997, Stát a církve v ČR 2002. Spoluautor: Kultura středověku 1995, Recht und Religion in Mittel- und Osteuropa/B.2 – Tschechien, Vídeň 2003, Dějiny evropského kontinentálního práva – 2. vyd. 2004. Předseda Společnosti pro círk. právo, šéfredaktor Revue círk. Práva.

Studia na Vysoké škole obch. v Bratislavě nedokončil kvůli SNP (zajat a vězněn gestapem 1944), Práv. fak. v Moskvě z politických důvodů, abs. 5 let teolog. studia na kněž. odd. věznic Leopoldov a Mírov, nedokončil pro amnestii. Působil v dipl. službách (atašé čs. velvysl. v Moskvě 1945–49). 1951–53 dělník, 1953-61 vězněn za organizování kroužků kat. akce, pův. odsouzen na 13 let (mukl, horník), 1960–68 dělník, 1968 propag. referent, spoluzakladatel Díla koncil. obnovy, 1969–81 vedoucí Vydavat. ČKCH, 1982–89 korektor v tiskárně, 1990–93 ředitel nakl. Zvon, nyní důchodce a publicista.

Zveřejněno: Neumlčená (1990, Kronika kat. církve po 2. sv. válce, 2 díly), Profesor Kolakovič (1995), Pátá kolony v církvi (1996), Ne vším jsem byl rád (vlastní životopis, 1999). Nyní publikuje v Perspektivách, KT, Lid. novinách a růz. sbornících a časopisech.