Popis
V přednášce bude poukázáno na evoluční význam lidské kultury, která se u hominidů vyvinula jako evolučně stabilní strategie chování („social grooming“) asi před půl milionem let. Její udržení v evoluci bylo zajištěno vývojem libostních mechanismů (krása) a opatřeno tak vlastní motivační strukturou. Souvisí s rozvojem neokortexu (social brain) více než používání nástrojů či chůze po zadních a je předpokladem rozvoje jazyka (homo erectus zřejmě ještě jazykem neoplýval). Bude vysvětlen význam systému tzv. zrcadlových buněk při zajištění evolučně výhodné schopnosti vcítění se do druhého a predikce jeho chování. Umění a hra jsou důležitými nástroji k trénování tohoto systému, a to i v ontogenezi. V přednášce rovněž zazní hypotéza o dekonstrukci výtvarného umění a hudby ve 20. století.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.